Kostní tkáň má při regeneraci schopnost znovu dokonale obnovit svou komplexní strukturu. V případě větších kostních defektů například při poškozeních vzniklých při traumatech či onkologických onemocněních je však nutné její nahrazení pomocí transplantátů. Zásadní roli pro formování kostní tkáně na umělém tkáňovém nosiči je jeho morfologie, a to především vzájemné propojení vnitřních pórů a současně jejich správná velikost pro růst buněk a jejich cévního zásobení. Náš nedávný výzkum realizovaný v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v oblasti kostního tkáňového inženýrství vedl k vývoji pokročilých biokompatibilních polymerních analogů kostní extracelulární matrix vhodných k nahrazení defektní kostní tkáně. Nejnovější formulací je 3D porézní struktura na bázi uhlíku připravená termickou modifikací polyakrylonitrilu. Ve spolupráci s Fyziologickým ústavem Akademie věd ČR byly tyto materiály biologicky testovány na lidských osteoblastech a ukázalo se, že tyto tkáňové nosiče velmi dobře podporují růst, adhezi a proliferaci lidských kostních buněk. Výhoda tohoto tkáňového nosiče oproti jiným materiálům na bázi uhlíku je v tom, že ho lze poměrně snadno zhotovit v jakékoliv trojdimenzionální tvarové formě.
Autor: Miroslav Vetrík