V Evropě počínaje římským obdobím představují olovnaté pigmenty (bílé, červené a žluté) rozšířená a hojně používaná barviva, zároveň však představují i riziko nežádoucích změn malířských děl vyplývající z jejich reaktivity. Známá je citlivost nástěnných maleb na různé soli (Na2SO4, MgSO4, CaSO4, NaCl, NaNO3, Ca(NO3)2, Na2CO3, K2CO3) nebo vzájemná interakce mezi tehdy používanými pigmenty (první zmínky lze nalézt již ve středověkých rukopisech). Jeden z nejzávažnějších problémů zachování kulturního dědictví v dnešní době představují interakce olovnatých pigmentů s pojivy v olejových a temperových malbách. V těchto nátěrových vrstvách reagují kovové kationty (obvykle Pb2+, Zn2+ nebo Cu2+) uvolněné z pigmentových částic s nasycenými mastnými kyselinami. Mastné kyseliny jsou uvolňovány hydrolýzou glyceridů z pojiv na olejové nebo vaječné bázi. Vzájemnou interakcí dochází k tvorbě kovových mýdel (saponifikaci) odpovídajících volných mastných kyselin. Přítomnost kovových mýdel ve vrstvě barvy vede k nežádoucím sekundárním změnám, jako je tvorba agregátů, výčnělků, výkvětů, změn barev nebo ztráta mechanické integrity vrstev barvy. I když se zdá, že obecný mechanismus a projevy saponifikace jsou objasněny, stále existují příčiny (např. mechanismy agregace či neznalost přesného složení a struktury vznikajících kovových karboxylátů) které brání efektivnímu zastavení těchto degradačních procesů. V konečném důsledku muže být díky těmto procesům výrazně ovlivněno uchovávání, bezpečné vystavování, čištění a restaurování cenných olejových a temperových maleb.
Vhodnou kombinací ssNMR spektroskopie (ÚMCH AVČR), která doplňuje tradiční strukturální popis polykrystalických pevných látek na základě dat XRPD dat (FZÚ AVČR, ÚACh AVČR), byla charakterizována krystalová strukturu směsných olovnatých karboxylátů (hexadekanoátu a oktadekanoátu) vznikající v jedné struktuře. Navíc byl odhalen vznik směsného olovnatého mýdla v modelovém experimentu simulujícím historickou vrstvu barvy. Řetězec oktadekanoátu vytváří statistickou poruchu na ethylovém konci a atom olova je v krystalové struktuře koordinován symetrickými anebo asymetrickými jednotkami s různými poměry, které odráží původní směšovací poměry hexadekanoátových a oktadekanoátových frakcí. Znalost těchto strukturních modelů následně pomohl odhalit směsné, krystalické, olovnaté mýdlo v temperové barvě připravené z pigmentu olovnato-cíničité žluti a emulzního pojiva.
DOI: 10.1039/C9DT02040C, Dalton Trans., 2019, 48, 12531-12540